Představení smovey v Rosce

Dne 18.8.2015 proběhlo představení smovey v centru roztroušené sklerózy Roska v Praze 7 - Holešovicích, kde se pravidelně setkávají lidé postižení touto nemocí.

Je to vlastně moje třetí setkání se skupinou lidí, kteří mají nevyléčitelnou nemoc, která postihuje mozkovou, nervovou, a vyjma jedné, i svalovou oblast lidského těla. První skupinou jsou lidé s parkinsonovou nemocí, druzí s alzheimerovou chorobou a do třetice lidé trpící roztroušenou sklerózou (RS). Hned v úvodu mého setkání s paní Kubínovou, která vše zorganizovala a patří jí proto i můj velký dík a dále s paní magistrou Bláhovou, předsedkyní organizace Roska, mě napadla myšlenka, proč organizace sdružující lidi nemocné těmito třemi chorobami více nespolupracují? Vždyť v jednotě je síla a dalo by se jistě více "vybojovat" pro lidi, kteří potřebují pomáhat. Snad tato myšlenka najde někdy v budoucnu své naplnění.

Již v minulosti jsem se setkal s několika lidmi postiženými RS. První byla Olina, kamarádka, kterou jsem potkal před dvaadvaceti lety v jednom táborském fitness centru. Dále její pozdější přítel, který se už velmi obtížně pohyboval o francouzských holích. Před několika lety stejnou diagnózu vyslechla i moje neteř. V loňském roce jsem se zase seznámil s jednou maminkou u základní školy, kam jsem doprovázel svou dceru, jež se mi svěřila, že ji sužuje RS. Co tím chci napsat? Jen snad to, že tito lidé jsou mezi námi a můžeme se s nimi setkávat velmi často a neměli bychom je přehlížet.

RS je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému (mozek a mícha), které

poškozuje pochvy nervových vláken i vlákna samotná, čímž negativně ovlivňuje řízení celé řady tělesných, mentálních i psychických funkcí. V České republice je zhruba 19 tisíc, nejčastěji mladých lidí mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života. Nemoc je sice nevyléčitelná, ale pokud je včasně diagnostikována, lze její průběh významně stabilizovat.

Mezi zlepšování stavu lidí trpící RS patří i pohyb a cvičení. A tak slovo dalo slovo a s paní Kubínovou ze seniorského domova Pod Kavčí Skálou v Říčanech jsme se domluvili na realizaci této akce. Do centra Roska nakonec dorazilo asi deset lidí, kteří si vyslechli informace o vzniku smovey a jeho účincích. Posléze si mohli vyzkoušet několik cviků se smovey a rovněž pocítit vibrace na vlastním těle skrze masáže šíje a zad.

Navštěvníci akce byli nadšení a pro mě to bylo opět utvrzení v tom, že takovéto akce dávají smysl a mohou ukázat těmto lidem novou cestu, kterou se vydat, budou-li chtít zlepšit svoje pohybové schopnosti a také i svou náladu.

Bechtěrevik se pustil k znovuzískání své kondice

Tento týden se Tomáš (44) po zdravotní přestávce opět pustil do boje se svou hmotností okolo 140 kg při výšce 2 m a jednak se zlepšením své kondice, protažením ztuhlých svalů a udržením pohyblivosti svojí srůstající páteře, co nejdéle to jen půjde.

S Tomášem jsem již dříve v minulosti cvičil, před sedmi lety, ve fitness centru, kde si už tehdy občas stěžoval na bolesti v bederní páteři, které z mého pohledu nesouvisely se cvičením a v té době nám nebyla známa ani jejich příčina. Až v průběhu dalších let zjistili a diagnostikovali lékaři Tomášovi Bechtěrevovu nemoc.

Co to vlastně je ta Bechtěrevova nemoc? Je to chronické zánětlivé onemocnění zejména páteřních obratlů. Při Bechtěrevově nemoci se v těle vyskytuje antigen HLA-B27, který patří do skupiny HLA antigenů, což jsou vlastně molekuly na povrchu buněk, podle kterých imunitní systém rozeznává vlastní buňky od cizích. Tato nemoc se pak projevuje chronickou ztuhlostí a bolestivostí zejména v bederní oblasti. Cvičení a pohyb zmírňuje tyto její projevy, ale bohužel ani současná medicína nedokáže tuto nemoc vyléčit. Průběh nemoci je dlouhodobý, trvá několik let, kdy páteř postupně tuhne a ztrácí svoji pohyblivost. Dochází k ankylóze páteře (nepohyblivé srůsty v důsledku tvorby syndezmofytů, což jsou kostěné můstky mezi obratli vedoucí k tzv. bambusové páteři).

Tomáš v mezidobí cvičil a rehabilitoval s jinými odborníky. Nyní měl zdravotní přestávku, která se projevila na jeho aktuální fyzičce. Až se rozhodl opět se pustit do bitvy, a tak slovo dalo slovo a my se začali scházet na venkovním cvičišti u Agrofertu, jehož hlavní atrakcí je proslulý olympijský klikující autobus.

Při třetí lekci mi kladl na srdce, aby jeho cvičení mělo progres a dlouhodobou kontinuitu, musí se dbát na pestrost cviků a využití rozmanitých cvičebních pomůcek tak, aby ho tréninky bavily. Dále by jeho počáteční cvičební eufórie neměla mít za následek přetěžování a bolestivost jeho svalstva, což není snadné v jeho případě dodržet, neboť Tomáš je opravdu poctivý dříč, mezi jehož další oblíbené sporty patřily veškeré míčové sporty s převahou volejbalu. Nyní se příležitostně věnuje tenisu a horské turistice. Jak sám říká, jeho nohy vydrží opravdu hodně:-)

Parkinsonici cvičili před seniorským domov

Včerejší cvičení se smovey bylo opravdu netradiční, a tak mi nedá o tom nenapsat, alespoň krátkou zmínku doloženou jednou fotografií.

Jelikož jsme se se šéfkou pražského klubu Janou Večlovou dohodli nepřerušovat cvičení se smovey přes prázdniny, scházíme se i nadále v seniorském domově ve Vršovicích ve stejný den i čas, akorát už necvičíme ve cvičebním sále, ale chodíme raději ven (pokud nám přeje počasí). Posledně jsme se prošli a pocvičili v nedalekých Holečkových sadech. Včera jsme chtěli vyrazit také. Zpočátku jsme se sešli jen já a dva parkinsonici. Než jsme ale stačili vyrazit, začali se "trousit" další fanoušci smovey. A tak místo toho, abychom odešli, začali jsme cvičit před domovem a já postupně "odskakoval" pro smovey dalším nově příchozím. Po chvíli se k nám přidala i kolem projíždějící vozíčkářka s dcerou, která nejdříve razantně odmítala si smovey jen vzít do rukou, ale na naléhání dcery nakonec podlehla a pak si s ním "pošvihávala o sto šest" se širokým úsměvem ve tváři (bohužel na fotografii není, musela chvíli před koncem do seniorského domova). Za to náš "pán na vozíčku" zvládal i daleko těžší cviky než obvykle. Cvičení přerušil jen na chvilku, neb mu ošetřovatelka donesla ven nějaké medikamenty.

Upřímně jsem si myslel, že cvičení přes léto asi nebude smysluplné, z důvodu malé účasti, ale včerejšek mě přesvědčil o opaku. A tak všichni kdo můžete a chcete cvičit, doražte v obvyklý čas na obvyklé místo, jen prosím, raději s časovou rezervou, abychom mohli začínat včas.

Rozhovor (ne)jen o Parkinsonově nemoci

Šéfce Parkinsonova klubu Praha Janě Večlové jsme položili několik otázek o její nemoci a přístupu k ní. Pro mnohé z nás může být pro nás inspirací a též nám tak dát cennou radu, jak se povznést nad všechny malichernosti všedních dní.

Martin: Jani, jak dlouho máš Parkinsonovu nemoc (PN) a čím to u Tebe vlastně začalo?

Jana: Diagnózu PN mám od r. 2005, příznaky od r. 2000. Nemoc u mě začala zhoršenou psychikou, užívala jsem antidepresiva a byla půl roku v pracovní neschopnosti. Cítila jsem značné přetížení organismu, dlouhodobý pracovní stres a tenze do hlavy. V r. 2005 mi na Homolce potvrdili Parkinsonovu nemoc a od té doby se léčím.

Martin: Jakou léčbu jsi doposud podstoupila?

Jana: Běžnou farmakoterapii, která se indikuje na tuto diagnózu. Více než 10 let užívám léky – antidepresiva, antiparkinsonika, léky na štítnou žlázu.

Martin: Proč cvičíš s vibračními kruhy SMOVEY a co Ti to přináší?

Jana: S vibračními kruhy cvičím nejen v našem klubu, ale také ve vodě – AQUAsmovey (cvičí se každý čtvrtek v 18:45 a 19:45 v Plaveckém Areálu Jedenáctka na Praze 11, pozn. red.) Cvičení s kruhy je zajímavé, nevšední a přináší zase nové zkušenosti.

Martin: Jak Ti PN změnila život?

Jana: PN mi hodně změnila život a vše co s tím souvisí. A proto s oblibou říkám – před Parkinsonem a s Parkinsonem. V období "před" jsem byla velmi aktivní člověk, myslím sportovně aktivní – pravidelně jsem cvičila, jezdila na kole, moji kamarádi byli z řad sportovců. Bavila mě práce na zahradě a cestování. V období "s" se vše velmi změnilo… Nyní s odstupem času vím, že jsem velmi brzy zanechala aktivní sportovní činnosti a začala jsem se věnovat charitě. Najednou jsem měla potřebu pomáhat, být užitečná, a tak jsem se zapojila do práce ve Společnosti Parkinson (2006-2014), nyní působím ve sdružení Parkinson Help.  

Martin: Co by si doporučila ostatním Parkinsonikům?

Jana: Parkinsonik by měl zůstat aktivní - pohybově, nepřestávat se udržovat v kondici. Dnes bych se chovala určitě jinak. Ovšem, kdo ví…?

Martin: Držím palce. Děkuji za rozhovor.

Foto: Jana Večlová, Slovensko na kole (soukromý archív Jany Večlové, r. 2006)

Redaktor: Martin Hojda

Smovey patří k parkinsonikům již čtvrt roku

Začátkem letošního roku by mě ani nenapadlo, že o cvičení se smovey bude takový zájem jako právě v Klubu Parkinson Praha. Ačkoliv smovey vymyslel člověk, který sám onemocněl Parkinsonovou nemocí, nemám moc zpráv z okolních zemí, že by tam někdo s parkinsoniky takto cvičil. Můj selský rozum však říkal, když to vymyslel parkinsonik, kterému to pomáhá, proč to právě u nás v Česku nevyzkoušet právě na těchto lidech?

A tak se i stalo. Slovo s Janou Večlovou dalo slovo a já poprvé (ještě bez Péťulky) zavítal do Vršovic představit smovey. Ani si neumíte představit, jakou jsem měl trému, která se však po krátké chvíli rozplynula jako ranní mlha nad lesem a všem nám tam bylo nakonec skvěle.

Během krátké doby se ze cvičení se smovey stala tradice, kdy každou středu na cvičební hodinu dorazí pravidelně nad dvacet parkinsoniků, kteří svým cvičebním nasazením mohou inspirovat nespočet "peciválů" neprovozujících žádnou pohybovou činnost. Snažíme se s Péťulkou vždy lekci přizpůsobit aktuálnímu zdravotnímu stavu parkinsoniků, přičemž pokaždé máme za cíl jim zlepšit náladu na maximum. Tomu všemu nám pomáhá doprovodná hudba v podobě českých písniček od populárních interpretů. Občas máme "bláznivou" náladu, a tak zařadíme i krátkou diskotéku se smovey. Každou lekci se však v úvodu dostane na krátkou procházku se smovey, dále na několik cvičebních bloků tří cviků se smovey (trojice střídavě vedu já a Péťa, aby byla zajištěna kreativita cvičení), poté následuje strečink a na závěr masáž se smovey.

Připadáme si tam jako jedna velká rodina. Vůbec nezáleží na tom, jaké kdo má zrovna obtíže. Každý cvičí tak, jak může. Ani věk nemá na nic žádný vliv. Vše je o jakési eufórii a o tom, že v tu chvíli je vše okolo nás nepodstatné. Kéž by to mohl zažít každý z nás.

Smovey patří k parkinsonikům již čtvrt roku

Parkinsonici se smovey zaplnili cvičební sál na maximum

Dnes jsme s kolegyní Péťulkou opět zavítali za našimi dobře známými parkinsoniky do "Sámovky", kde již dva měsíce společně cvičíme za zvuku vibračních kruhů smovey, které nám všem dělají dobře, jak po těle tak i na duši. A ani dnes tomu nebylo jinak.

Ačkoli máme v zásobě 20 párů smovey, dnes nám pro všechny nadšené cvičence nestačily (asi 30 cvičících) a opakovala se situace, která nastala v začátcích našeho působení ve Vršovicích, kdy jsme měli jen deset cvičebních pomůcek na dvacet parkinsoniků. A po pravdě ani ve cvičebním sále už nezbylo žádné místečko navíc. A tak se nabízí otázka, co bude dále? Velmi nás těší, že je takový zájem o toto cvičení a že jeho popularita neustále stoupá. Pokud bude pěkné počasí, můžeme jít cvičit na čerstvý vzduch i do parku. Bude-li však počet zájemců o cvičeni dále vzrůstat, nezbude nám, než hledat ještě větší prostory pro případ, že nastane špatné počasí.

V každém případě za týden opět "na cvičenou". Budeme zase "smůvit":-)

Ještě si dovolím krátký komentář k poslední fotografii, na níž je stočená karimatka zasunutá do dvou smovey, což je dílo jednoho šikovného parkinsonika. Chválíme jeho kreativitu:-)

Smovey v DS Sněženková

Na Zahradním městě v Praze jsme ve čtvrtek 12.3.2015 navštívili již druhý seniorský domov, tentokráte ve Sněženkové ulici. Milého přijetí se nám dostalo od sociální pracovnice Bc. Martiny Seidlové, která měla celou skupinu imobilních seniorů na starosti.

Ve velkém sále byli senioři rozmístěni do kruhu a bedlivě sledovali, co se bude dít. Po rozdání studených smovey (byly delší dobu v autě), jsem dostal do ruky mikrofon a mohlo se začít. V krátkosti jsem pohovořil o tom, co to je smovey, jak funguje a jak vlastně vzniklo. Péťulka pak předvedla ukázkově několik cviků v sedě na židli. Poté se začalo už hromadně cvičit dle dispozic každého zůčasněného. Obcházeli jsme seniory a opravovali hlavně jejich držení smovey, vedli koordinovaněji jejich pohyby a dodávali jim tak nezbytnou pozitivní energii ve formě pochval a úsměvů.

Ačkoliv tato skupina seniorů mohla cvičit jen v sedě a měla navíc mnoho zdravotních hendikepů (jedna paní parkinsonovu i alzheimerovu nemoc), snažili se společně cvičit se smovey a odreagovat se tak od všedního dne. Po skončení ukázkové lekce jsme ještě dlouze a příjemně diskutovali s paní Bc. Seidlovou. Když nás opouštěla jedna mobilní seniorka o holích, nedalo mi, abych se jí nezeptal na věk. Číslo, které vyslovila, bylo opravdu úctyhodné, 105 let. Zeptal jsem se jí, jak to dělá, že je tak veselá a naprosto v pohodě? Je to prý o tom, nic si v životě nepřipouštět a mít stále dobrou náladu. A jak jste na tom vy?

Tento týden nás ve "Sněženkové" čeká druhé setkání s mobilní skupinou. Tak jsem zvědavý, jaké to bude:-)

Zdravá záda v Nymburce

Po necelém roce jsem opět zavítal do Městské knihovny Nymburk. Ve středu 11.3.2015  okolo 15 té hodiny se sešlo asi padesát lidí v dětském oddělení této knihovny. S touto přednáškou jsem podnikl "turné" po středočeských a jihočeských knihovnách během uplynulých 14 ti měsíců. Nyní byla v novém "kabátě", jakoby čekajíc na větší obecenstvo, které sem přišlo, možná na rozřešení příčiny jejich bolavých zad.

V úvodu jsem položil několik zajímavých kvízových otázek o stavu nemocnosti naší populace se zády a s pohybovou soustavou. Ukázal několik fotografií lidí, kteří měli bolesti zad plynoucí ze špatného držení těla a svalových dysbalancí. Poté jsme přešli k praktické části přednášky, na níž se měli podílet i někteří příchozí. Po jejich krátkém představení se mohlo přejít k samotnému testování, které bylo nakonec i zábavné a k němuž se přidali i někteří sedící v hledišti.

V dalších částech interaktivní přednášky následoval "balíček" protahovacích cviků v sedě, ve stoje ale i v leže s minimem cvičebních pomůcek, tak aby byly cviky proveditelné kdekoliv a kdykoliv. A tak se nás nakonec protahovala většina.

Poté jsem lidem z Nymburka a jeho okolí ukázal sestavu automasážních cviků na kouli a válci z velmi tvrdého, ale zároveň lehkého materiálu podobnému polystyrenu. Bohužel nebyl prostor, aby si mohli účastníci okusit, jaké pocity nastanou při "projížďce" svalů lýtek a stehen po tomto úžasném válci.

Na závěr jsem představil novou cvičebně-terapeutickou pomůcku smovey (dva vibrační kruhy), se kterou se nechá jak cvičit, tak i zároveň masírovat ztuhlé svaly, více informací naleznete na našem webu www.vibracnikruhy.cz

Pro velkou účast a zájem jsme se dohodli uspořádat další přednášku již v září tohoto roku. Nahlédneme při ní i trochu do anatomie lidského těla, abychom byli schopni pochopit souvislosti, jak funguje či nefunguje naše pohybová soustava a zaměříme se více na konkrétní problematické oblasti našich zad a šíje. Do té doby ještě připravím instruktážní video, jak protahovat nejčastěji přetěžované svaly v lidském těle. Na stránkách knihovny bude k dispozici odkaz na toto video. Těším se již dnes na příští setkání v této báječné knihovně:-)

Rozzářené oči seniorů se smovey

V úterý tento týden proběhla ukázková lekce cvičení se smovey v rezidenci Zátiší v těsné blízkosti Kunratického lesa. Na cvičení se dostavilo asi dvanáct seniorů, kteří zde trvale bydlí a mají tu k dispozici společenskou místnost, tělocvičnu, specializované pracoviště dentální hygieny, krásnou, světlou a prostornou halu se zelení a rovněž i oblíbenou kavárnu.

Nejprve to vypadalo, že se cvičení bude odehrávat v tělocvičně, ale poté jsme usoudili vzhledem k faktu, že asi polovina seniorů raději preferuje pozici v sedě, že celou akci nasměrujeme do společenské místnosti a tak se i stalo.

Na úvod jsem seniorům rozdal smovey, aby se mohli seznámit se cvičební pomůckou během mého vyprávění o jejím účinku a historii jejího vzniku. Pak se šlo cvičit. Rozzářené oči spokojených seniorů mě opět dojaly a naplnily pocitem, že se tu odehrává něco, co opravdu umí zlepšit náladu a dodat pozitivní energii.

Někteří cvičili ve stoje, jiní v sedě, podle toho, jak kdo mohl. S těmi pohyblivějšími jsem absolvoval procházkové kolečko po prostorné hale. Jedna paní, která se mi svěřila, že je jí 87 let, se mnou pak bez chodítka přešla celou společenskou místnost. Opět důkaz, že spoustu omezení máme převážně v hlavě a je potřeba je prostě "vypustit".

V Zátiší jsme se dohodli na pravidelných lekcích každé úterý ve 14 h. Už teď se těším na bezvadné lidi a velmi příjemné prostředí:-)

Aktivní senioři

Trochu jsme při naší "tour" po seniorských domovech odbočili a zavítali do komunitního centra Prádelna na Smíchově. Zde se scházejí dosud aktivní senioři ať už za kulturním tak i za sportovním vyžitím. Opět zvědavost sem přilákala asi desítku žen, kterým pohyb není cizí, a tak jsme mohli rozjet estrádu cviků se smovey na pěkné české písničky. Seniorská "děvčata" si vedla skvěle a téměř žádný pohyb se smovey nebyl pro ně nepřekonatelný. Po chvíli to vypadalo, jako kdybychom byli sehraná "partička".

Místo ukázkové lekce všichni regulérně cvičili včetně mě a po chvíli se dostavil i pot na rozpálených čelech cvičících. Je prima, že existují takováto centra, kde čas zde strávený dává smysl.

Seniorka zapomněla, že chodí o holích

V rámci našeho projektu SMOVEY ROZHÝBÁVÁ SENIORY jsme s kolegyní Petrou zavítali ve čtrvtek 5.3.2015 do Domova Seniorů Zvonková na Praze 10 - Zahradní město. V komornějším prostředí za asistence fyzioterapeutky paní Kateřiny Hoškové jsme mohli opět představit smovey starým lidem, jejichž věkový průměr v tomto domově je úctyhodných devadesát dva let.

Cvičili jsme se smovey jak v sedě tak i ve stoje. Staré dámy, jakmile měly v rukách smovey, jakoby ožily a na tváře se jim vloudil úsměv. Jedna seniorka si tak dlouho pohrávala se smovey, až zapomněla na své hole a uvědomila si to až po několika krocích, když se ocitla uprostřed místnosti. Ostatní dámy zkoušely pro ně zvládnutelné cviky se smovey až se začala dostavovat únava. Masáž si okusily jen v sedě či ve stoje, leh bohužel nepřicházel v úvahu pro velkou obtížnost dostat se pak z této polohy.

Troufám si zde napsat, že cvičení se smovey, ať je již v jakémkoli stupni obtížnosti, nabízí vždy okamžité zlepšení nálady, zvýšení koncentrace a "rozvibrování" celého těla, což se nejlépe dokazuje masáží jedné strany šíje, přičemž testovací osoba položí dlaň na druhou stranu šíje testované osobě. Vibrace tak prostupují celým tělem.

Paní, která zapomněla na své hole, je zjevným důkazem, že nespočet našich omezení pramení z naší mysli, která je strůjcem všech našich činů, ať chceme nebo nechceme.

Parkinsonici cvičili na Šmouly

Dne 4.3.2015 se uskutečnil již sedmý ročník Sportovních her v Předměřicích nad Labem v krásném městečku nedaleko Hradce Králové. Této každoroční sportovní akce se zúčastnilo asi sto parkinsoniků z Čech, Moravy ale i Slovenska. Soutěžilo se hned v několika disciplínách jako je bowling, ping-pong, šipky, střelba ze vzduchovky, kop na branku, střelba florbalkou na branku a v holandském biliáru mölkky. Poněvadž již měsíc spolupracuji s Klubem Parkinson Praha, dostal jsem pozvání přijet se podívat a představit tak i ostatním lidem cvičení se smovey, které zejména v Praze nabývá na popularitě.

Místo své kolegyně Petry (bohužel nemohla jet)  jsem přizval svého kamaráda Romana, který mi dělal doprovod a asistoval posléze i u cvičení. Chybějící Petřininu hudební aparaturu jsme se snažili nahradit vybavením, které používají tamní mažoretky. Hudební kvalita byla výborná, žel bylo k dispozici jen CD s písničkami o Šmoulech. Chodili jsme se smovey po sále, cvičili s ním a nakonec vyzkoušeli i smovey masáž. Postupně si tak smovey vyzkoušelo dvacet až třicet lidí mezi nimiž byl i pan farář, který je proslulý svou krásnou každoroční řečí na hoře Říp.

Co dodat závěrem? Smovey je návykové a přináší vždy dobrou náladu spojenou s příjemným rozhýbáním těla doprovázené charakteristickým zvukem pohybujících se kuliček uvnitř hadice, které vytvářejí tak příjemné vibrace. Hudba při něm hraje také významnou roli, a tak i šmoulí písničky nakonec odvedly slušnou práci:-)

"Diskotéka" se smovey v Klubu Parkinsoniků v Praze

Již po čtvrté jsme se mohli oddat příjemnému, mysl posilujícímu a energii dodávajícímu cvičení se zelenými vibračními kruhy smovey, které jako by už patřily trvale do rukou parkinsoniků.

Neboť nám tento týden dorazila další várka smovey z Rakouska, mohli jsme všichni naráz společně chodit na zahřátí v kruhu se smovey a popěvovat si texty krásných českých písniček linoucí se z Péťulčiny přenosné hudební aparatury. Poté následovalo samotné cvičení se smovey, kterého se zúčastnili i nově příchozí parkinsonici. A jako vyvrcholení cvičební části s vibračními kruhy přišla na úvod avizovaná "diskotéka", při které se někteří pěkně "rozšoupli" a jakoby zapomněli na svá onemocnění, věk a časoprostor. Nálada byla naprosto fantastická a já si připadal společně s ostatními jako "náctiletí" na jejich první dovolené párty.

Po pořádném rozproudění krve v tepnách a žilách přišlo na řadu neméně důležité protahování ztuhlých svalů, nejprve ve stoje a poté i v leže. Ale to by samozřejmě nebylo všechno, kdybychom se ještě neodměnili masáží se smovey, která je velmi příjemná a uvolní zatěžované svalstvo trupu a dolních končetin.

Byla to paráda zatancovat si na české písničky a pohybovat při tom nohama a rukama držíc smovey podle libosti a schopnosti každého z nás. V tu chvíli neexistoval mezi námi žádný věkový ani zdravotní rozdíl:-)

A tady je video z naší "diskotéky": http://youtu.be/bDN74SgTRLM

Strečink a automasáž (prevencí) proti bolestem

Dne 24.2.2015 proběhla přednáška v Knihovně Jana Drdy v Příbrami na téma Strečink a automasáž (prevencí) proti bolestem, které se zúčastnilo úctyhodných 29 lidí.

Účast byla srovnatelná jako při mé poslední přednášce z května loňského roku, což svědčí o zájmu posluchačů směrem k tématům, která až tak moc s knihovnou jako takovou nesouvisí. Ale pojďme k tomu, jak to tam vlastně probíhalo.

Přednáška byla spíše praktická, a tak si návštěvníci mohli na vlastním těle okusit jak fungují autmasážní válce o koule určené k uvolňování myofascií (obaly svalů), které po přetížení způsobují ve většině případů bolesti pohybové soustavy. Nejvíce úpěly některé dámy, které dorazily v hojnějším počtu než-li zástupci mužského pohlaví, a to zejména při uvolňování napínače stehenní povázky (m. tensor fascia latae), hledejte ho na vnější straně stehna mezi kyčlem a kolenem s přesahem těchto kloubů.

Tento válec (ten s vroubkováním) s oblibou používám již rok, neboť vytrvalostní běh slušně zatěžuje a mnohdy i přetěžuje svaly hýždí, stehen, lýtek, holení a plosek nohou. A díky němu mohu běhat častěji a hlavně to tak pak nebolí. Rovněž tento válec používá i můj syn, který závodně hraje floorball coby gólman klečící převážnou část tréninků a zápasů, což způsobuje zase značné zatížení svalů v oblasti třísel a kolen. A do třetice vzpomenu i jednoho svého klienta, který rád běhá po kopcích a je bohužel limitovaný svými koleny, přesněji řečeno lukovitým zakřivením holenních (tibia) a lýtkových (fibula) kostí. I v jeho případě se válec osvědčil, což potvrzuje i jeho textový příspěvek.

"Za Martinem jsem přišel kvůli problémům s koleny. Cviky, které mi navrhl, byly z velké části založeny na používání masážního válce a masážní koule. Koulí masíruji plosky noh a válcem postupně většinu ostatních svalů na dolních končetinách. Ze začátku byly cviky bolestivější - jasně jsem cítil, že mám některé svaly dost ztuhlé. Při pravidelném cvičení se mi ale uvolnily a dnes narazím na výrazně ztuhlou část nohy spíše už jen v návaznosti na nějakou svou předešlou aktivitu, než že by to byl výchozí stav při každém cvičení. Také jsem si oblíbil občas si na válec lehnout zády a opatrně se po něm projet, protože je to příjemné a pomáhá mi to trochu uvolňovat záda." Honza Javorek

V další části přednášky jsme se klasicky protahovali. Deset až patnáct protahovacích cviků na nejčastěji se zkracující svaly příjemně uvolnily většinu lidí z publika. Na závěr si jako třešničku na dortě mohli zájemci vyzkoušet masáž zad, zadní strany stehna, lýtka a plosky nohy vibračními kruhy smovey, které příjemně vibrují pomocí pohybu čtyř ocelových količek uvnitř vroubkované ohnuté hadice s antibakteriální rukojetí.

Co dodat závěrem. Jsem rád, že se lidé začínají zajímat o svá těla a myslet i na prevenci, která je daleko snazší než pak odstraňování problémů s pohybovou soustavou.

"Mateřská školka" pro seniory

V úterý 24.2.2015 jsme zavítali na bezplatnou ukázkovou lekci "SMOVEY ROZHÝBÁVÁ SENIORY" do pražských Stodůlek do Domu sociálních služeb LUKÁŠ, která měla za cíl seznámit místní seniory se cvičením s vibračními kruhy. Přivítalo nás velmi útulné a příjemné prostředí, které jsme hned přirovnali k "mateřské školce" pro seniory.

Čekala zde na nás paní Zuzana Vinšová (zástupkyně ředitele Střediska sociálních služeb Prahy 13) a společně s kolegy uzpůsobila společenskou místnost v menší cvičební "salónek". Senioři z nás byli zpočátku překvapení a tak trochu netušili, co máme v úmyslu. Nejprve jsem krátce pohovořil o smovey jako takovém a poté mě Péťulka doplnila praktickými ukázkami. Po chvilce už každý senior "pošvihával" se smovey a jako mávnutím kouzelného proutku všichni náramně ožili. Měli jsme opět skvělý pocit, že se nám podařilo těmto lidem zpříjemnit, alespoň na chvilku, úterní odpoledne. Navíc se i rozhýbali a zlepšili si náladu, která v tomto věku už nebývá na rozdávání.

Video z ukázkové lekce: http://youtu.be/ibSPlvR9Ra0