sobota 23. května 2015

Rozhovor (ne)jen o Parkinsonově nemoci

Šéfce Parkinsonova klubu Praha Janě Večlové jsme položili několik otázek o její nemoci a přístupu k ní. Pro mnohé z nás může být pro nás inspirací a též nám tak dát cennou radu, jak se povznést nad všechny malichernosti všedních dní.


Martin: Jani, jak dlouho máš Parkinsonovu nemoc (PN) a čím to u Tebe vlastně začalo?

Jana: Diagnózu PN mám od r. 2005, příznaky od r. 2000. Nemoc u mě začala zhoršenou psychikou, užívala jsem antidepresiva a byla půl roku v pracovní neschopnosti. Cítila jsem značné přetížení organismu, dlouhodobý pracovní stres a tenze do hlavy. V r. 2005 mi na Homolce potvrdili Parkinsonovu nemoc a od té doby se léčím.

Martin: Jakou léčbu jsi doposud podstoupila?

Jana: Běžnou farmakoterapii, která se indikuje na tuto diagnózu. Více než 10 let užívám léky – antidepresiva, antiparkinsonika, léky na štítnou žlázu.

Martin: Proč cvičíš s vibračními kruhy SMOVEY a co Ti to přináší?


Jana: S vibračními kruhy cvičím nejen v našem klubu, ale také ve vodě – AQUAsmovey (cvičí se každý čtvrtek v 18:45 a 19:45 v Plaveckém Areálu Jedenáctka na Praze 11, pozn. red.) Cvičení s kruhy je zajímavé, nevšední a přináší zase nové zkušenosti.

Martin: Jak Ti PN změnila život?


Jana: PN mi hodně změnila život a vše co s tím souvisí. A proto s oblibou říkám – před Parkinsonem a s Parkinsonem. V období "před" jsem byla velmi aktivní člověk, myslím sportovně aktivní – pravidelně jsem cvičila, jezdila na kole, moji kamarádi byli z řad sportovců. Bavila mě práce na zahradě a cestování. V období "s" se vše velmi změnilo… Nyní s odstupem času vím, že jsem velmi brzy zanechala aktivní sportovní činnosti a začala jsem se věnovat charitě. Najednou jsem měla potřebu pomáhat, být užitečná, a tak jsem se zapojila do práce ve Společnosti Parkinson (2006-2014), nyní působím ve sdružení Parkinson Help.  

Martin: Co by si doporučila ostatním Parkinsonikům?


Jana: Parkinsonik by měl zůstat aktivní - pohybově, nepřestávat se udržovat v kondici. Dnes bych se chovala určitě jinak. Ovšem, kdo ví…?

Martin: Držím palce. Děkuji za rozhovor.


Foto: Jana Večlová, Slovensko na kole (soukromý archív Jany Večlové, r. 2006)


Redaktor: Martin Hojda

Žádné komentáře:

Okomentovat