Poslední
květnová přednáška ze série po jihočeských a středočeských
městech proběhla v malebném třicetitisícovém městě na Otavě
v krásné budově městské knihovny na Alšově náměstí. Lidé
se na tuto přednášku předem objednávali a přišli v hojném
počtu, ačkoliv se hrál hokejový duel Česko-USA a venku panovalo
letní počasí. Byla to předzvěst opravdu velkého zájmu
posluchačů o tuto problematiku (20 lidí), kterou utvrdilo i trio
dobrovolníků (oproti standardní dvojici), kteří byli podrobeni
testování a též i přísné kontrole zůčastněných.
Tento
team tvořili dvě ženy, Jana a Martina a pan Václav. Byly na nich
vidět určité anatomické odchylky, které společně se stylem
jejich života způsobovaly některé svalové dysbalance, kdy je
některá svalová skupina zpravidla slabší nebo zkrácenější
oproti protilehlé silnější či uvolněnější, jak by se dalo
laicky napsat. V čem byli ale na tom podobně, byla přetížená
šíjová oblast. Pan Václav, jenž byl velmi přátelský a
komunikativní, je opravdu velký hobby sportovec, neboť každý den
uplave v bazénu 1 km a to pravidelně po dobu již 10 ti let!
Kloubouk dolů. Takových aktivních seniorů bysme v Česku
potřebovali více. Zřejmě písecký bazén skýtá zajímavé
kliama, o němž jsme dosud nic neslyšeli:-)
Na závěr
přednášky přišla na řadu i novinka z Rakouska, o kterou se
zajímám pouhý měsíc. Jsou to vibrační kroužky SMOVEY (swing,
move and smile), které se při houpavém cvičení drží v rukách
a jejich přednost spočívá v rozvibrování (60 Hz – odpovídá
lidské frekvenci) a uvolnění těla včetně tréninku koordinace a
též zapojené obou mozkových hemisfér do součinnosti. Vymyslel
ji devadesátiletý rakušan, poté co dostal Parkinsonovu chorobu a
nechtěl se smířit se svým zdravotním stavem, neboť byl aktivní
sportovec (tenista a lyžař). Všem návštěvníkům se tato
cvičebně-zdravotní pomůcka velmi zalíbila, a tak si ji zkoušeli
na vlastním těle, na němž je patrná prakticky okamžitě její
funkčnost.
Městská knihovna Písek včetně obyvatel tohoto
města na mě opravdu velmi mile zapůsobila a vzpomínky na tuto
akci ve mně vyvolávají pocity uspokojení, že se najdou lidé,
kteří mají opravdu zájem o své tělo a jsou ochotni pro jeho
pravidelné udržování i něco udělat. Ať je, prosím, tento
report inspirací i pro jiné lidi z jiných krásných koutů naší
vlasti.
Zde je link na FB o této akci (městská knihovna
Písek):
https://www.facebook.com/MKPdetskeoddeleni
Hned
následující den po předchozí přednášce v Příbrami
následovala přednáška v berounské knihovně. Měl jsem trochu
obavy, aby vůbec někdo dorazil, neboť se v čase přednášky hrál
hokejový zápas Česko-Itálie.
Nakonec přeci jen dorazilo
15 lidí, kteří vytvořili komorní atmosféru. Bohužel berounská
knihovna nedisponuje wi-fi připojením, a tak jsem musel mít
přednášku připravenou na flash paměti a využít zdejší
notebook, který nakonec obsluhovala společně s fotoaparátem
pracovnice knihovny Bc. Iva Stluková.
Dva testovaní
dobrovolníci byli ve skvělé kondici. Duo tvořila rehabilitační
sestra cvičící jógu a všestranný sportovec pracující fyzicky.
Díky tomu jsem mohl auditoriu ukázat na obou, jak by vše mělo
správně vypadat a fungovat, skoro to vypadalo, jako kdybychom byli
předem domluveni.
V diskuzi pak padla otázka, jaká
sportovní aktivita je nejlepší pro to, aby byl člověk fit. Má
odpověď stejně jako v Příbrami asi mile překvapila, neboť moje
teorie podložená praktickými důkazi říká, že zásadní je, že
se člověk vůbec hýbe a je na něm, jakou sportovní aktivitu si
vybere a i četnost jejího opakování. To samozřejmě platí za
předpokladu, že je člověk zdráv a nemá žádné obtíže.
Na
přednášce byl přítomen i jeden velmi aktivní senior ve věku
jednasedmdesáti let vypadající tak na padesát, který celý život
pravidelně běhá, a proto jsme měli společné téma k diskuzi a
byli tak naladěni na stejnou vlnu.
Chtěl bych se na tomto
místě ještě trochu přimluvit za berounskou knihovnu, která by
si jistě zasluhovala novější vybavení výpočetní techniky.
Pokud můžete pomoci, učiňte tak prosím.
Dne
13.5.2014 proběhla letos už v pořadi 6. přednáška o Zdravých
zádech, nyní v hornickém městě Příbrami, kde se těžily
všechny možné nerostné suroviny snad kromě uhlí. Zdejší
knihovna Jana Drdy tu má dlouholetou tradici, na níž navazují i
organizované přednášky na rozličná témata, které se konají
každé úterý od 17 hodin. Tyto kulturní akce má na starosti
zdejší manažer pan Mgr. Václav Chvál, který měl vše na mou
přednášku řádně připravené v přednáškovém sále ve 3.
podlaží budovy knihovny.
Na přednášku nakonec dorazilo
úctyhodných 27 posluchačů. Se zaujetím poslouchali a občas něco
i dopnili a obohatili tak můj monolog. Nejvíce legrace jsme však
zažili při testování dvou dobrovolníků z řad návštěvníků
přednášky, kteří všechny testy zvládali téměř bez problemů
a zejména jejich vtipné komentáře bavily publikum.
V
závěru přednášky se rozvinula diskuze na nespočet témat. Lidé
se postupně osmělovali, aby se mohli zeptat na to, co je trápilo a
s čím si nevěděli rady, mnohdy delší dobu. Doufám, že moje
přednáška doplnila jejich anatomické a fyzikální znalosti a že
je přiměla se zamyslet na sebou samotnými.
