V
lednu letošního roku proběhla první přednáška v Táborské
knihovně, která nesla název „Zdravá záda“ a byla
všeobecnější. Poté jsme se domlouvali, že bych mohl uspořádat
přednášku více konkrétnější, řešící nejčastější
problematiku bolestí pohybové soustavy v důsledku přetížení
svalů jednotvárnou statickou či dynamickou činností a zejména
jak tomu předcházet. A tak se i stalo. Přednáška měla název
„Zdravé tělo aneb aby mě to nebolelo“ a byla koncipovaná do
„anatomických okének“ a „cvičebních okének“. Ale
nepředbíhejme. V úvodu přednášky jsem posluchačům pustil
motivační video o Betty Lou Sweeney, která vytvořila ve svých 71
letech rekord do Guinessovy knihy rekordů poté co vydržela v
poloze „prkno“ (vzpor na předloktích a špičkách) po dobu 36
min. a 58 sek. Její příběh je fascinující tím, že měla
nadváhu, bolesti kloubů a užívala denně okolo dvaceti léků.
Poté co ji lékaři doporučili, aby začala cvičit ve fitness
centru se její život změnil o 180° stupňů. Cvičení ji natolik
bavilo, že nejprve zhubla a zlepšila si fyzičku a pak šla za svým
cílem pokořit zmíněný rekord. Posluchači mlčky sledovali její
příběh. Pak jsem na obrázcích vysvětlil, jak by měl člověk
správně stát a poté v jakých polohách vykonávat činnosti
běžného i pracovního dne (zejména jak sedět a případně jak
použít balanční čočku pod zadek, aby dlouhé sezení nebolelo).
Následovalo cvičební okénko se souborem cviků, které mají
přispět k protažení nejčastěji zatěžovaných svalů během
činnosti u PC v kanceláři. Dále jsem vyzval jednoho dobrovolníka,
aby se nechal otestovat cvikem prkno a boční prkno (vzpor na jednom
předloktí a vnější hraně spodní nohy propnuté DK). Tohoto
úkolu se zhostil pan Říha, který i při minulé přednášce
sloužil jako figurant. V čelním prkně vydržel úctyhodných 90
sek. a v bočním 46 sek. V jeho věku obdivuhodný výkon. V prvním
případě spadá do kategorie nadprůměrné a v druhé do průměrné.
V prvním anatomickém okénku jsem auditorium seznámil s anatomií
břišních a zádových svalů a též se stavbou obratle a ploténky
včetně směrů jejího možného výhřezu do páteřního kanálku.
Pokračoval jsem ukázkou cviků na posílení vnitřních svalů
(cviky na velkém míči a s vlastním tělem), které mají předejít
problémům zejména s bederní páteří, cviky na střed těla
(tzv. core nebo také HSSP). Poté přišla na řadu další
anatomická vložka pojednávající o ramenním a kyčelním kloubu
a o plosce nohy. Na závěr přednášky jsem měl připravenou
třešničku na dortě, a to v podobě zcela nové terapeutické
záležitosti, která řeší problematiku bolestí svalů
přetížených staticky či dynamicky. Technika slouží k uvolnění,
prokrvení a regeneraci tzv. myofasciálních spošťových bodů.
Nejprve jsem objasnil problematiku z pohledu anatomie a fyziologie a
pak přešel k ukázkám, jak to celé řešit pomocí masážního
válce a míčku. Někteří návštěvníci si pomůcky vyzkoušeli
na vlastní kůži, lépe napsáno na vlastní svaly:-) a ocenili
kladně tento nápad, který je u nás zatím ještě v plenkách. Co
napsat závěrem, snad jen jedno moudro, které jsem měl napsané na
druhém „slidu“ prezentace, které znělo: „Bolest je jakási
kontrolka, která nám signalizuje, že je něco v nepořádku. A
proto je vhodné přemýšlet o svém těle jako o celku.“