Zápisky z posilovny 29-11-2013: Nová Dacia Duster v terénu

Dacia Duster versus Volvo XC60

Výhled z Dusteru

Duster v plné kráse

Mám jednu skvělou klientku, která vlastní autosalon Renault-Dacia v Říčanech, od níž jsem si letos pořídil nové autíčko Dacia Logan. Jsem s ním nadmíru spokojen a po přechodu z mé stařičké ale dobré Felicie to je velký rozdíl v komfortu, jízdních vlastnostech ale zejména ve větším pocitu bezpečí. Jelikož přišel na trh větší a terénnější sourozenec Loganu nový model Dacia Duster, byl jsem pozván na jeho první testovací jízdu na terénní dráze v Hummer centru. A protože jsem měl před tím ve fitku jednoho pohodového klienta Josefa, vzal jsem ho s sebou, respektive on vzal mě, neboť jsme jeli  jeho Volvem. Poobědvali jsme nejprve formou bufetu, vyslechli a zhlédli přednášku o značce Dacia v českém, evropském, ale i celosvětovém měřítku. Je to v současnosti nejvíce rostoucí automobilka. Myslím si, že je to zejména tvárností této firmy, která umí rychle reagovat na dnešní požadavky trhu, kdy je kladen důraz zejména na cenu, funkčnost ale i na odpovídající kvalitu, která je už v současnosti standardem. A to se právě Dacii daří. Předchozí a tedy i první model Duster byl natolik designově povedený, že nebylo zapotřebí nějak zásadně měnit jeho nový design. Na první pohled se změnila jen čelní maska a světlomety. Co opravdu ale chválím je snížení hlučnosti v kabině o 50%, o čemž jsme se s Josefem přesvědčili. Dalo nám totiž párkrát práci zjistit, že nám motor „chcíp“, zjistili jsme to až v momentě, když se vozidlo úplně zastavilo. Duster se dá pořídit ve třech motorových verzích, a to ve dvou benzínových s motory 1,2 TCe 92 kW/125 k (přeplňovaný) a 1,6 16V 77 kW/105 k (atmosférický) a v jedné dieselové verzi s motorem 1,5 dCi 80 kW/109 k. Kupující se pak může rozhodovat mezi čtyřkolkou a klasickým pohonem předních kol. Určitě bych doporučoval čtyřkolku s dieselovým motorem, pokud opravdu toužíte po jízdě v náročném terénu. Josef si jen posteskl, že není verze v automatu. Snad někdy v budoucnu se objeví, bude-li po ní větší poptávka. Cenové rozpětí, za které je možné si Dustera pořídit, je velmi přívětivé, neboť začíná na necelých 250 tisících Kč a končí na necelých 405 tisících Kč, a to je hranice, kde teprve u konkurence ceny podobných vozů začínají. Prošli jsme instruktáží, jak po terénní dráze jezdit, jaké mít bezpečné rozestupy a na co si dát pozor. A mohli jsme vyrazit na plac. Zabrali jsme bílého Dustera v dieslovém provedením s pohonem všech kol a vyrazili na rallye. Jeli jsme ve vláčku asi deset aut, první byl instruktor, který nás trasou dvakrát vedl a pak jsme si to mohli zkoušet sami. Byli jsme třetí auto v pořadí. Josef přenechal první jízdu mě. Měli jsme asi oba stejné pocity, něco mezi vzrušením a strachem. Dosud jsme ani jeden nic podobného neabsolvovali. Interiér Dusteru je velmi podobný tomu z mého Loganu, a tak jsem byl trochu ve výhodě. Projeli jsme takovým terénem, o němž jsme nejprve pochybovali, že je možné ho tímto autem zdolat. Bylo to překvapující, adrenalinové a emotivní. Fakt super pocit. Doporučuji všem milovníkům volantu. Snad za vše hovoří i čtyři videa ze třinácti pod tímto blogem, které jsem pořídil, když jsem zrovna volant přenechal Josefovi. Zapněte si i zvuk, naše komentáře jsou opravdu pobavující a úsměvné:-) Berte je ale, prosím, s rezervou, jedná se jen o legraci:-)


http://youtu.be/jD3R6SEwvgs


http://youtu.be/rUxz57PYXNo


http://youtu.be/4OJqw83DwMI


http://youtu.be/GCWrPdzec9w

Zápisky z posilovny 22-11-2013: Ocenění RunCzech star 2013

Tak dnes mám tři zajímavosti a to je teprve za mnou půlka dne:-) Tak začnu tou, co je pro mě velmi emotivní a přiznám se, že jsem z ní na měkko. Před chvílí mi přišla emailem pozvánka na party do RunCzech Mallu jakožto RunCzech Star za letošní rok, neboť jsem běžel všech jejich sedm závodů (5 půlmaratonů, jeden celý a jednu desítku). Ač neběhám nějak zvlášť rychle, jsem vytrvalý a rád běhám dlouhé tratě a tím, že bylo těch sedm závodů v celkem 5 městech v ČR, byl každý závod jiný a pozoruhodný něčím jiným:-) Druhá věc se týká Štědrodenního běhu historickou Prahou, který navazuje na loňský a u jehož zdrodu jsem byl. Letos mám vymyšlenou o trochu delší trasu, která bude oproti předešlému ročníku vedoucí přes 4 mosty oproti jednomu. Též povede i přes Staroměstské náměstí a proslulou Pařížskou ulicí. Start a cíl je rovněž jako loni u Žlutých lázní před řeckou restaurací poblíž světelné křižovatky. Start bude opět v 9:00, kdo se chce zůčasnit, ať, prosím, písne. Ještě dám bližší info do událostí FB. Loňská trasa byla dlouhá cca 12 km, letos bude delší cca 15 km, jestě změřím. A třetí věc je z našeho oblíbeného sportovního centra. Po tréninku jsem se svým klientem a kolegyní Pavlínkou a její klientkou zavítali dolů na oběd. Hodně jsme se nasmáli a svou měrou tomu přispělo tamní prostředí a personál. Nechci tady nikoho teď kritizovat, jen se podělit o úsměvnost celého příběhu. Při našem příchodu se v restauraci větralo téměř vším, co šlo otevřít, tak jsem vše pozavíral a došel si ještě pro mikinu. Bylo totiž po akci, která byla firemní a protáhla se až do ranních hodin. A tak tu zbyl ještě nyní unavený, ospalý, mírně opilý a zapáchající personál. Navzdory tomu jsme si ale na obědě pochutnali a navíc se ještě hodně pobavili a nasmáli, ale o tom se nedá dost dobře psát, to se musí zažít. Zejména zápach nohou jednoho číšníka. Nejprve jsme si totiž mysleli, že tam někde po večírku zbyly někde ukryté zvratky...

Zápisky z posilovny 19-11-2013: Prazvláštní týden

Tak se konečně dostávám, abych vám napsal o úterku. Tento týden je celý prazvláštní, spousta mých klientů je nemocných a nebo řeší pracovní problémy. Ani fitko nebývá moc plné ve špičce. Dnes jsme to s kolgyní Pavlínkou shrnuli tak, že tu mohla zůstat tak třetina pravidelných návštěvníků. Zbylé dvě třetiny přešly do dvou letos nově otevřených fitness center v blízkém okolí. Takže nebýt nás trenérů, zbyla by tu možná jen uklízečka s Ironem v ruce. Byl to a je to skutečně Iron, jeho nezaměnitelný zápach jsem měl možnost již několikrát zaznamenat:-) Ale zpět ke zdraví. Také jsem začátkem týdne překonával pobolívání v lýtku a koleně, nakonec pomohl kineziotejp. Nyní mám ještě zatejpované rameno, ve kterém se vytvořil lehčí zánět šlachy vnějšího rotátoru paže svalu nadhřebenového (m. supraspinatus). Snažil jsem se to i ledovat a zdá se, že se to začíná zlepšovat. Zase jsem se rozepsal stranou a to hlavní nechal až nakonec. V úterý jsem opět přednášel, nyní v obchodní akademii v Satalicích. Měl jsem tam cca 20 studentů a během dvou vyučovacích hodin jim odprezentoval přednášku o svalových dysbalancí a špatném držení těla. Čtyři z nich jsem pak otestoval. Bedlivě naslouchali a poté jsem si ještě popovídal s jejich tělocvikářem, který vede oddíl rychlobruslení na inlinech, zde je jejich web: www.starspraha.cz

Zápisky z posilovny 15-11-2013: Ohlédnutí za první přednáškou v Hubu

A je tu další příspěvek. Mám dnes psavou, a tak se ještě vrátím k páteční přednášce Buď fit "Zdravá záda", která se uskutečnila v prostorách Hubu. Mnozí se teď asi zeptáte, co je to vlastně ten Hub. Asi bude lepší, když se přímo mrknete na jeho stránky: http://prague.the-hub.net/ Je to vskutku zajímavé místo, kde se setkávají zajímaví a pohodoví lidé. Byl jsem tam poprvé před dvěma měsíci na workshopu "Lidé na křižovatce" Evžena Cekoty a hned jsem si to tam zamiloval. Je tam naprosto skvělé zázemí pro pořádání jakýchkoliv akcí, a tak jsem to zkusil i já, postavit se před publikum:-) Na přednášku nakonec dorazilo 5 lidí. Bylo to proto velmi komorní setkání. Ale vzhledem k tomu, že se jednalo o můj první počit s tímto projektem a vzhedem i k času přednášky, byla v pravé poledne, tak jsem byl s účastí spokojen. Nemá asi smysl zmiňovat o čem přednáška byla, neboť mám v plánu ji pořádat každý měsíc, a tak bude mít každý možnost se zúčastnit a zmínit se o ní také svým přátelům. Asi největší radost jsem ale měl z dobře pokládaných dotazů posluchačů v závěru přednášky. Nakonec to vypadalo, že se odtamtud nikomu nechce, možná by tam seděli ještě teď:-) A to byla pro mě opět třešnička na dortu:-)

Zápisky z posilovny 17-11-2013: Pohodový běh

A nejen z posilovny... Rozhodl jsem se že se nebudu omezovat jen na prostor fitka, ale půjdu i dál ke všemu, co mě baví a naplňuje. Takže se máte na co těšit.

Dnes jsem se rohodl, že si zaběhám. Měl jsem čtrnáctidenní výpadek, a tak jsem měl už pořádný absťák, a tak jsem se protáhl, mrknul na teploměr, který ukazoval -1°C a podle toho se také i oblékl. Měl jse v plánu dát tak asi 5 km, neb mě bolelo lýtko po včerejší křeči, která mě stihla k ránu. Řekl jsem si, že nejsem srab a dám to. Vyběhl jsem a přidalo se i koleno. V duchu jsem si říkal, to je k vzteku, když si jde člověk už jednou zaběhat, má na to čas, chuť a je jakžtakž odpočatý a pak tohle. Zkoušel jsem koleno uvolnit a rozhýbat, ale nic moc. Nakonec asi po 3 km se to zlomilo a já o něm přestával vědět. A tak jsem běžel dál a postupně prodlužoval původní trasu, až jsem běžel ke Konopišti, tam pokračoval okolo rybníku a též tam potkal další dvě běžkyně. Byla dost mlha, tak jsem ani zámek neviděl, ale bylo mi fajn. Běžel jsem opravdu na pohodu, užíval jsem si to. Už jsem to potřeboval, být chvíli sám, bez ostatních lidí. Prakticky nemám jinou možnost než si to splnit při běhu:-) A tak se z naplánovaných 5 km stalo celkem 16 km a to za celkem solidní pohodový čas 1:41:47. Níže přikládám foto pod doběhnutí. Musel jsem mačkat spoušť sám, tak je to trochu rozmazané:-)

Marťa po běhu:-)

Zápisky z posilovny 12-11-2013: Ovečky ve fitku

Dnešní den nebyl ničím mimořádný, snad jen dobrá zpráva, že se vrátila nejšikovnější uklízečka z východní Evropy, která se hned jala ironu a začala pucovat poprskaná zrcadla v sektoru s jednoručkami. Pro ty později narozené, iron byl za mých teenegerovských let jediný čistící prostředek na okna a zrcadla. Ani nevím jestli je ještě k mání, ale myslím, že soudružka uklízečka něco takového dnes používala. A teď k mým ovečkám, myšleno klientům. Snad mi prominou ten výraz, neboť dle mého soudu je výstižný. S Markétou jsme dnes poprvé po dlouhé době neběhali, šetříme přetíženou šlachu v přední části holeně těsně pod kolenem. A tak jsme se s velkou vervou pustili do "břišáků" a dali hned na úvod trojici cviků v trojsérii, ale bohužel se ozvala Markétina bedra, a tak na řadu přišel strečink této oblasti a my jsme mohli opět pokračovat v tréninku břicha. Tom dnes nafasoval další pixličku s rostlinným proteinem a proběhl víceméně standardní trénink prsních a zádových svalů. Snad jen ještě vzpomenu Tomův komentář k zaslaným videím z pátku. Cituji: "To přece není možné, že jsem to já!!" A tohle je to co dělá tuto profesi vyjímečnou a proč si tu tak hýčkám ty své ovečky:-)

Zápisky z posilovny 8-11-2013: Rostlinný protein

Dnes je sice už sobota, a to zpravidla nebývám ve fitku, ale rád bych se ještě vrátil ke včerejšku. Mám jen pár drobností. Ve fitku byl na podlaze pěkný binec, myšleno tak že už tam nějaký den nezavítala paní uklízečka. Snad se tam nějaká v příštím týdnu objeví:-) Další postřeh byl, když jsem tam zaznamenal skupinku několika nových cvičících mladíků. Jeden mi připomněl mé začátky s posilováním, kdy byl každý king, kdo u toho vydával nějaké zvuky. A tento borec měl oblíbenou citoslovci něco jako "tsi", kterou používal u každého opakování cviku. Jedna moje klientka to samozřejmě okomentovala slovy, že to musí být hrozné, pokud vydává tyto zvuky i při sexu. Nyní se ale ještě vrátím k mým klientům. Mám z nich velkou radost, neboť jedna má klientka se začíná vyrýsovávat v horní části těla (prsní, déltové svaly a sval trapézový). Domnívám se, že velký vliv na to má opětovné zařazení běhání do naší cvičební sestavy. Další klientka mě těší tím, že se její svaly stávají pružnější a že její postava se formuje, velký podíl na tom mají protahovací cviky a akčnější a silovější ráz tréninků. A také už ji nebolí záda. No a nakonec jsem si nechal klienta Tomáše. Je velmi poctivý a ukázněný v přístupu ke cvičení a ke stravování. Přestože cvičíme 2,5 roku třikrát týdně, nebyli jsme oba dosud tolik spokojený s dosaženými výsledky. Tom sice zvedá obdivuhodné zátěže, ale jeho svaly ne a ne zmohutnět. Je to dáno jeho ektomorfní štíhlou a vysokou postavou a složením jeho svalových vláken. Ale nyní asi 3 týdny užívá rostlinný protein a světe div se, svaly poposkočily. A to máme ještě v záloze změnu ve stravování, přidáme do stravoacího plánu námi nazvaný "druhý oběd o třetí" (myšleno hodině).

Zápisky z posilovny 7-11-2013: Přetížená šlacha kolene

Další zážitek jsem včera zažil se svou klientkou Markétou. Jelikož má trénink zaměřený na redukci tuku, zpevnění a vytvarování postavy, musí během něho také i běhat na pásu. A tak nějak se to běhání nastřádalo a při jednom cviku na vnitřní stranu stehna v průběhu dnešního tréninku se ozvalo laicky řečeno koleno, jak to Markétka definovala. Protože sám běhám a prošel jsem si nespočtem problémů s dolními končetinami, tak vždy zpozorním, když někdo řekne, že ho bolí koleno. Většinou se jedná o přetížení šlachy či nějakého svalového úponu v oblasti kolene, zřídkakdy o koleno jako takové. A ani v tomto případě tomu nebylo jinak. A tak jsem pátral po příčině tohoto přetížení šlachy holenního svalu, kterou jsem nahmatal a snažil se ji tlakovou másáží uvolnit. Markéta běhá s nohama moc blízko u sebe a navíc u pravé strany vkládá chodidlo při došlapu více dovnitř než je tomu na druhé straně. A tak také vznikl tento problém, který vedl k tomuto přetížení.

Zápisky z posilovny 5-11-2013: Pánví vpřed

Vážení přátelé, rozhodl jsem se, že využiji tohoto blogu k tomu, abych vás informoval, co se nového či zajímavého událo v našem oblíbeném fitness centru, kde mnozí z nás tráví nespočet hodin zlepšováním a zkrášlováním svých těl včetně mé maličkost, která vám při tom podává činky či jinou pomocí zlepšuje vaši výkonnost. Tento zápisek píši zpětně, neboť se ten den udála úsměvná událost při cvičení jedné mladé slečny a já bych se rád s vámi o ní podělil. Jistě všichni znáte stroj pro dámy na posilování vnitřní strany stehen. A právě tady se vše událo. Nebojte, neměl jsem v tom žádnou spoluůčast:-) Jen ta slečna nevyužila možnost si nastavit opěrnou část pro svá záda, tak aby ji vyhovovala. Zkrátka ji měla příliš daleko, a tak při každém přinožovacím pohybu se posouvala i její pánev a to směrem dopředu, a tak to z mého vzdálenější pohledu vypadalo jako když to... Však vy už víte:-) Moc jsme se tomu s mým klientem Fandou nasmáli. Ale bohužel nebo bohudík jsem přeci jen musel zakročit u dalšího jejího cviku, neboť hrozilo, že jí vyskáčou všechny ploténky z páteře. Slečna se totiž ujala cviku zvaného leh-sedy na šikmé lavičce a cvičila jej až do úplného lehu. Snad až příště dorazí, bude na tom o něco lépe.