Zápisky nejen z posilovny 16-1-2014: Nebojte se změn

Stejně tak jako jeden můj klient jsem opustil na sklonku roku předchozí působiště po docela dosti letech. V jeho případě to bylo po osmi, v mém dokonce po osmi a půl. Není asi zcela objektivní hodnotit po měsíci a srovnávat. Nicméně oba jsme se shodli, že je nám momentálně fajn a že vše funguje tak jak má, k obrazu našemu. Vzpomínali jsme, jaké to bylo před osmi či osmi a půl roky. Nové začátky jsou vždycky krásné. Člověk objevuje nové možnosti, stanovuje si nové cíle. Je na vzestupu. Pokud je však někde dlouho, postupně zakrňuje a i do jisté míry rezignuje na některé věci, se kterými nemůže pohnout. Chce to stále nové a nové impulzy a hlavně se nevzdávat. Využít svůj potenciál do posledního zbytku. Ale k tomu je potřeba i dobrého a kvalitního zázemí, tak abysme mohli být v pohodě a mít tak prostor k naší kreativitě.

Je bezva být na jednom "fleku" a zdokonalovat se, být naprostým profíkem. Ale do jaké doby lze být vnímán jako nadmíru prospěšný? Dle mého soudu to nejde donekonečna a to hned z několika důvodů. Lidé v našem okolí se mění a vyvíjí stejně jako my. To co bylo na počátku spolupráce samozřejmé a zcela slučitelné se po několika letech může zdát jako sci-fi. A to je moment, který musíme umět správně vyhodnotit a opustitit starou místnost a vstoupit do té nové, která má právě nablýskanou kliku od dveří.